



Embryologie

Laboratorní část mimotělního oplodnění začíná předáním folikulární
tekutiny s oocyty z operačního sálu a končí přenosem embryí do dělohy pacientky.
Veškeré procesy s tím spojené se odehrávají v embryologické laboratoři.
Po převzetí punktátu z operačního sálu do embryologické laboratoře jsou postupně
vyhledávána všechna vajíčka, která byla získána punkcí. Vajíčka jsou pomocí drobných
jehel očištěna a přenesena do živného roztoku v kultivační misce pečlivě označené jménem pacientky.
Miska je pak uložena do kultivačních boxů, kde jsou udržovány
optimální podmínky pro oplození vajíček a vývoj embryí. V rozmezí 2-6 hodin po zisku vajíček
jsou k vajíčkům přimíchány spermie partnera pacientky. Tím je umožněn kontakt vajíčka a spermie
a může dojít k oplození.

Zda vajíčka opravdu byla oplozena a zda oplození proběhlo v pořádku, je
zkontrolováno 24 hodin po odběru vajíček.
Výsledek je zaprotokolován, živný roztok je vyměněn za
čerstvý a kultivace pokračuje dál. Dva dny po odběru vajíček jsou transferována první embrya.

Mají
2-4 buňky a jsou to první embrya, která mohou být přenesena do dělohy. Zpravidla se transferují
2-3-embrya. Je-li během IVF cyklu získáno embryí více, další embrya jsou zamrazena a lze je použít
pro transfer v pozdější době.
Zamražování (kryokonzervace)

Pro zamražení (kryokonzervaci) jsou určena ta embrya, která jsou dobré kvality a jejich
vývoj není zastaven. Jen taková embrya mají dispozici dát vznik těhotenství po jejich
rozmrazení a transferu do dělohy. Před zamrazením jsou embrya vystavena účinkům látek,
které zabrání jejich poškození v průběhu kryokonzervace.
Embrya jsou po skupinkách
(obvykle 2-4 embrya) uložena do speciálních slámek. Teplota je díky programovatelnému
zařízení pomalu snížena až na –140 °C a embrya jsou uchovávána v kontejnerech naplněných
tekutým dusíkem. Při rozmražení je slámka s embryi zahřáta na pokojovou teplotu,

kryokonzervační látky jsou odstraněny a embrya uložena do kultivačních boxů, aby byla
ověřena jejich schopnost dalšího vývoje ještě před vlastním transferem. Kromě embryí lze
snadno zamražovat i mužské pohlavní buňky (spermie) a v poslední době i neoplozená vajíčka.
Prodloužená kultivace

Při tzv. prodloužené kultivaci jsou embrya kultivována ve speciálních živných roztocích
umožňujících jejich růst do vyšších embryonálních stadií. Během této kultivace jsou
embryím dodávány živiny charakteristické a potřebné pro jednotlivá vývojová stadia.
Díky této dlouhodobé kultivaci jsou vyloučena embrya, která se přestanou vyvíjet a nejsou
tedy schopná dát vznik těhotenství. Je možné lépe určit nejkvalitnější embrya a optimalizovat
den transferu a tím zvýšit šanci na úspěch celé léčby. V některých případech (zejména při
opakovaném neúspěchu v předchozích cyklech IVF a u starších pacientek) je kultivace embryí
směřována k transferu blastocyst. Blastocysta je nejvyšší embryonální stádium, které lze získat
v podmínkách mimo tělo pacientky.

Embrya ve stádiu blastocysty by měla být maximálně připravena
na implantaci ve sliznici děložní. Ne všechna embrya jsou však schopna dosáhnout tohoto stadia a
proto při použití této metodiky nemusí být i přes vyšší počet získaných embryí žádná embrya
zamražena a dokonce nemusí být proveden ani vlastní transfer. To v tom případě, že žádné z
embryí nedosáhne tohoto stadia.
ICSI

Jestliže je pár léčen pro andrologickou příčinu sterility (nízký počet spermií přítomných
v ejakulátu, problémy pohyblivosti spermií nebo jejich morfologie) či pro důvody imunologické
a tzv. nevyjasněné (idiopatické) a došlo-li v předchozím cyklu k selhání fertilizace, je pro
oplození vajíček použita mikromanipulační technika ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie).
Pro oplození vajíčka je do velmi malé skleněné pipety nasáta jedna spermie, která je pomocí
této pipety vpravena přímo do vajíčka.

Tím je suplován vstup spermie do vajíčka jako při
spontánním oplození. Vajíčko je touto spermií (ve většině případů) oplozeno a problémy
spojené s oplozením jsou překonány. Získaná embrya jsou po ukončení kultivace připravena
buď na transfer nebo ke kryokonzervaci.

Asistovaný hatching je další mikromanipulační technikou používanou v embryologické laboratoři.
Velmi jemnou a ostrou jehlou je před transferem rozříznut obal embrya, jehož pevnost by mohla
zabránit embryu v implantaci.
Tato technika zvyšuje šanci na vznik těhotenství, nemůže však
těhotenství zaručit.
Tuto techniku je výhodné použít zejména při opakování IVF cyklu.
Je však nevhodná pro embrya po rozmražení.

Spojením dvou oborů – genetiky a embryologie – a rozvojem technik a
znalostí obou oborů vznikla preimplantační genetická diagnostika (PGD). PGD umožňuje
sledovat genetické chyby (vrozené či získané) u jednotlivých embryí, vyčlenit embrya
zdravá a transferem těchto zdravých embryí docílit vzniku těhotenství bez rizika
jeho přerušení z důvodu poškození plodu. Pro genetickou analýzu jsou z každého
embrya v osmibuněčném stadiu odebrány 1 – 2 buňky pro vyšetření v genetické laboratoři.
Pouze embrya s normální genetickou výbavou jsou vhodná pro přenos do dělohy. U nich
je provedena analýza, na jejímž základě je určen další osud embrya. Ztráta buněk
neovlivňuje další vývoj embrya.

Tímto způsobem lze hledat poruchy některých genů, které se většinou dědí z
generace na generaci. Je to však omezeno pouze na některé choroby a na posouzení
jednotlivých případů. Daleko větší a spolehlivější využití této metody je pro
kontrolu celých chromozomů u nichž dochází nejčastěji k početním chybám (tj.
buď chybí nebo přebývají) a tím jsou způsobeny problémy spojené s otěhotněním
nebo potrácením.
Všechny uvedené techniky lze kombinovat a cílem je získat
kvalitní embrya pro transfer či event. kryokonzervaci.



