Embryologie

Laboratorní část mimotělního oplodnění začíná předáním folikulární tekutiny s oocyty z operačního sálu a končí přenosem embryí do dělohy pacientky. Veškeré procesy s tím spojené se odehrávají v embryologické laboratoři. Po převzetí punktátu z operačního sálu do embryologické laboratoře jsou postupně vyhledávána všechna vajíčka, která byla získána punkcí. Vajíčka jsou pomocí drobných jehel očištěna a přenesena do živného roztoku v kultivační misce pečlivě označené jménem pacientky.

Miska je pak uložena do kultivačních boxů, kde jsou udržovány optimální podmínky pro oplození vajíček a vývoj embryí. V rozmezí 2-6 hodin po zisku vajíček jsou k vajíčkům přimíchány spermie partnera pacientky. Tím je umožněn kontakt vajíčka a spermie a může dojít k oplození.

Zda vajíčka opravdu byla oplozena a zda oplození proběhlo v pořádku, je zkontrolováno 24 hodin po odběru vajíček.







Výsledek je zaprotokolován, živný roztok je vyměněn za čerstvý a kultivace pokračuje dál. Dva dny po odběru vajíček jsou transferována první embrya.

Mají 2-4 buňky a jsou to první embrya, která mohou být přenesena do dělohy. Zpravidla se transferují 2-3-embrya. Je-li během IVF cyklu získáno embryí více, další embrya jsou zamrazena a lze je použít pro transfer v pozdější době.

Zamražování (kryokonzervace)

Pro zamražení (kryokonzervaci) jsou určena ta embrya, která jsou dobré kvality a jejich vývoj není zastaven. Jen taková embrya mají dispozici dát vznik těhotenství po jejich rozmrazení a transferu do dělohy. Před zamrazením jsou embrya vystavena účinkům látek, které zabrání jejich poškození v průběhu kryokonzervace. Embrya jsou po skupinkách (obvykle 2-4 embrya) uložena do speciálních slámek. Teplota je díky programovatelnému zařízení pomalu snížena až na –140 °C a embrya jsou uchovávána v kontejnerech naplněných tekutým dusíkem. Při rozmražení je slámka s embryi zahřáta na pokojovou teplotu,







kryokonzervační látky jsou odstraněny a embrya uložena do kultivačních boxů, aby byla ověřena jejich schopnost dalšího vývoje ještě před vlastním transferem. Kromě embryí lze snadno zamražovat i mužské pohlavní buňky (spermie) a v poslední době i neoplozená vajíčka.

Prodloužená kultivace

Při tzv. prodloužené kultivaci jsou embrya kultivována ve speciálních živných roztocích umožňujících jejich růst do vyšších embryonálních stadií. Během této kultivace jsou embryím dodávány živiny charakteristické a potřebné pro jednotlivá vývojová stadia. Díky této dlouhodobé kultivaci jsou vyloučena embrya, která se přestanou vyvíjet a nejsou tedy schopná dát vznik těhotenství. Je možné lépe určit nejkvalitnější embrya a optimalizovat den transferu a tím zvýšit šanci na úspěch celé léčby. V některých případech (zejména při opakovaném neúspěchu v předchozích cyklech IVF a u starších pacientek) je kultivace embryí směřována k transferu blastocyst. Blastocysta je nejvyšší embryonální stádium, které lze získat v podmínkách mimo tělo pacientky.









Embrya ve stádiu blastocysty by měla být maximálně připravena na implantaci ve sliznici děložní. Ne všechna embrya jsou však schopna dosáhnout tohoto stadia a proto při použití této metodiky nemusí být i přes vyšší počet získaných embryí žádná embrya zamražena a dokonce nemusí být proveden ani vlastní transfer. To v tom případě, že žádné z embryí nedosáhne tohoto stadia.

ICSI

Jestliže je pár léčen pro andrologickou příčinu sterility (nízký počet spermií přítomných v ejakulátu, problémy pohyblivosti spermií nebo jejich morfologie) či pro důvody imunologické a tzv. nevyjasněné (idiopatické) a došlo-li v předchozím cyklu k selhání fertilizace, je pro oplození vajíček použita mikromanipulační technika ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Pro oplození vajíčka je do velmi malé skleněné pipety nasáta jedna spermie, která je pomocí této pipety vpravena přímo do vajíčka.






Tím je suplován vstup spermie do vajíčka jako při spontánním oplození. Vajíčko je touto spermií (ve většině případů) oplozeno a problémy spojené s oplozením jsou překonány. Získaná embrya jsou po ukončení kultivace připravena buď na transfer nebo ke kryokonzervaci.

Asistovaný hatching je další mikromanipulační technikou používanou v embryologické laboratoři. Velmi jemnou a ostrou jehlou je před transferem rozříznut obal embrya, jehož pevnost by mohla zabránit embryu v implantaci. Tato technika zvyšuje šanci na vznik těhotenství, nemůže však těhotenství zaručit. Tuto techniku je výhodné použít zejména při opakování IVF cyklu. Je však nevhodná pro embrya po rozmražení.

Spojením dvou oborů – genetiky a embryologie – a rozvojem technik a znalostí obou oborů vznikla preimplantační genetická diagnostika (PGD). PGD umožňuje sledovat genetické chyby (vrozené či získané) u jednotlivých embryí, vyčlenit embrya zdravá a transferem těchto zdravých embryí docílit vzniku těhotenství bez rizika jeho přerušení z důvodu poškození plodu. Pro genetickou analýzu jsou z každého embrya v osmibuněčném stadiu odebrány 1 – 2 buňky pro vyšetření v genetické laboratoři. Pouze embrya s normální genetickou výbavou jsou vhodná pro přenos do dělohy. U nich je provedena analýza, na jejímž základě je určen další osud embrya. Ztráta buněk neovlivňuje další vývoj embrya.






Tímto způsobem lze hledat poruchy některých genů, které se většinou dědí z generace na generaci. Je to však omezeno pouze na některé choroby a na posouzení jednotlivých případů. Daleko větší a spolehlivější využití této metody je pro kontrolu celých chromozomů u nichž dochází nejčastěji k početním chybám (tj. buď chybí nebo přebývají) a tím jsou způsobeny problémy spojené s otěhotněním nebo potrácením.




Všechny uvedené techniky lze kombinovat a cílem je získat kvalitní embrya pro transfer či event. kryokonzervaci.